Jamaica UNWTO Konference o cestovním ruchu: Přepis deklarace z Montego Bay…

Výsledek jamajské konference o zaměstnanosti a inkluzivním růstu: Partnerství pro udržitelný cestovní ruch je tady!

Deklarace z Montego Bay u příležitosti Mezinárodního roku udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj 2017 je:

My, zástupci UNWTO Členské státy a přidružení členové, správy cestovního ruchu, mezinárodní a regionální organizace, místní komunity, soukromý sektor a akademická obec se sešli v Montego Bay na Jamajce ve dnech 27.–29. listopadu 2017 na zasedání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), Vláda Jamajky, Skupina Světové banky (WBG) a Konference Meziamerické rozvojové banky (IDB) na téma „Zaměstnání a inkluzivní růst: Partnerství pro udržitelný cestovní ruch“, oficiální událost Mezinárodního roku udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj 2017 pořádaná v spolupráce s Caribbean Tourism Organization (CTO), Caribbean Hotel Association (CHTA), Chemonics International, Univerzitou George Washingtona a World Travel & Tourism Council (WTTC).

Připomínaje rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) 66/288 ze dne 27. července 2012, která podporuje výsledný dokument Konference OSN o udržitelném rozvoji, Budoucnost, kterou chceme, která zdůrazňuje, že „dobře navržený a řízený cestovní ruch může významně přispět k tři dimenze udržitelného rozvoje, má úzké vazby na další odvětví a může vytvářet důstojná pracovní místa a vytvářet obchodní příležitosti “.

Připomínaje rezoluci OSN 69/233 ze dne 19. prosince 2014 o „podpoře udržitelného cestovního ruchu, včetně ekoturistiky, při vymýcení chudoby a ochraně životního prostředí“, s důrazem na potřebu optimalizovat ekonomické, sociální, kulturní a environmentální přínosy plynoucí z udržitelného cestovního ruchu, zejména v rozvojových zemích.

Připomínaje rezoluci Valného shromáždění OSN 69/313 ze dne 27. července 2015, která schvaluje výsledný dokument Třetí mezinárodní konference o financování rozvoje, akční agendy z Addis Abeby, která zdůrazňuje potřebu „[...] vyvinout a implementovat inovativní nástroje k prosazování udržitelného rozvoje a rovněž sledovat dopady udržitelného rozvoje na různé ekonomické činnosti, včetně udržitelného cestovního ruchu “.

Připomínajíc rezoluci Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 o transformaci našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030, která přijímá 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které uvádějí cestovní ruch v cílech 8, 12 a 14 o inkluzivním a udržitelném hospodářském růst (8), udržitelná spotřeba a výroba (12) a udržitelné využívání oceánů a mořských zdrojů (14).

Připomínajíc rezoluci Valného shromáždění OSN 70/193 ze dne 22. prosince 2015, která určuje rok 2017 jako Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj, jehož cílem je zvyšovat povědomí o přínosech udržitelného cestovního ruchu k rozvoji mezi osobami s rozhodovací pravomocí a veřejností, a vybízí OSN systému a všem dalším aktérům na podporu udržitelného cestovního ruchu na všech úrovních jako účinného nástroje přispívajícího k udržitelnému rozvoji a zároveň mobilizuje všechny zúčastněné strany ke spolupráci při vytváření cestovního ruchu jako katalyzátoru pozitivních změn, zejména při řešení globálních výzev, jako je vymýcení chudoby, ochrana životního prostředí, a ekonomické zmocnění.

Připomenutí principů UNWTO Globální etický kodex cestovního ruchu schválený UNWTO Valné shromáždění v roce 1999 a schválené Valným shromážděním OSN v roce 2001, zejména ty, které se týkají posílení postavení komunity, ochrany dětí, rovnosti pohlaví a všeobecné dostupnosti.

S ohledem na desetiletý rámec programů pro udržitelné vzorce spotřeby a výroby (10YFP), zejména program udržitelného cestovního ruchu 10-YFP, platforma pro spolupráci, která spojuje a rozšiřuje iniciativy a partnerství k urychlení přechodu k udržitelné spotřebě a výrobě, má za svůj hlavní cíl oddělit růst cestovního ruchu od zvýšeného využívání přírodních zdrojů.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je jedním z nejrychleji rostoucích a nejodolnějších socioekonomických odvětví, v současnosti představuje odhadem 10% světového HDP, 1 z 10 pracovních míst a 7% celosvětového obchodu se zbožím a službami a 30% obchodu se službami.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch má několik vazeb na další hospodářská odvětví a může vytvářet rozvojové příležitosti v celém hodnotovém řetězci, zejména v rozvojových zemích.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch má potenciál přímo či nepřímo přispívat ke všem 17 cílům udržitelného rozvoje a je uveden ve třech cílech udržitelného rozvoje, konkrétně v cílech 8, 12 a 14.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je založen na lidské interakci mezi návštěvníky a hostitelskými komunitami, vytváří spojení, které může podporovat mezikulturní porozumění a toleranci, podporovat vzájemnou úctu mezi lidmi a přispívat tak ke kultuře míru v rámci bezpečnosti a ochrany.

Pochopení naléhavé potřeby mobilizovat a uvolnit podstatné zvýšení financování rozvoje cestovního ruchu, zejména v rozvojových zemích, prostřednictvím rozvojové spolupráce, jako je oficiální rozvojová pomoc (ODA), pomoc pro obchod (AfT) a spolupráce jih-jih, jakož i soukromý sektor zdroje a inovativní mechanismy financování.

Vezmeme-li v úvahu, že cíl udržitelného rozvoje č. 17 požaduje „partnerství pro cíle“ mezi vládami, soukromým sektorem a občanskou společností, založené na principech a hodnotách, společné vizi a společných cílech, které staví lidi a planetu do středu pozornosti.

S ohledem na jedinečný soubor výzev a zvláštní zranitelnost ostrovních států, včetně vyšších relativních ztrát způsobených přírodními katastrofami, větší náchylnosti k podmínkám obchodních šoků a omezenější schopnosti půjčovat si investice, ale také jejich schopnosti rychleji měnit strukturu svých ekonomik, což jim pomáhá zůstat konkurenceschopný i přes šoky.

V návaznosti na dědictví Mezinárodního roku udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj 2017 as cílem stanovit společný akční plán do roku 2030 prohlašovat:

1. Spolupráce a partnerství mezi všemi hlavními zúčastněnými stranami - vládami na celostátní, místní a místní úrovni, mezinárodními organizacemi, soukromým sektorem, akademickou obcí a místními komunitami - jsou zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím cestovního ruchu a vyžadují odpovídající mechanismy správy a partnerství na všechny úrovně.

2. UNWTO Členské státy, přidružení členové a další mezinárodní organizace a partneři ze soukromého sektoru udrží dynamiku vytvořenou Mezinárodním rokem udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj 2017 vytvořením pracovní skupiny koordinované UNWTO o odkazu vize 2017. Odkaz se zaměří na plán, který bude předložen mezinárodním dárcům za účelem zahrnutí do jejich budoucí rozvojové pomoci rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím a korporacím za účelem spoluinvestování.

3. Vlády členských států, místní orgány, soukromý sektor, finanční instituce a příslušné zúčastněné strany vypracují integrovaný a holistický přístup k rozvoji cestovního ruchu, aby využily pozitivního dopadu a multiplikačního účinku tohoto sektoru na lidi, planetu a prosperitu, a tak využily jeho hodnoty jako klíčovým přispěvatelem k udržitelnému rozvoji.

4. Národní vlády, místní orgány, soukromý sektor, finanční instituce a příslušné zúčastněné strany podporují inovativní modely rozvoje cestovního ruchu, které plně zapojují, integrují a posilují komunity, vytvářejí důstojná pracovní místa a odstraňují jakékoli překážky mezi komunitami a vývojáři cestovního ruchu.

5. Vlády, místní úřady, soukromý sektor, akademická obec a mezinárodní společenství pokročí ve sběru a analýze údajů o cestovním ruchu za účelem měření plného dopadu cestovního ruchu na národní a místní úrovni v souladu s UNWTO Measuring Sustainable Tourism Initiative (MST) a práce UNWTO Mezinárodní síť observatoří udržitelného cestovního ruchu (INSTO).

6. Národní vlády, místní orgány a další příslušné zainteresované strany vytvoří příznivé prostředí pro soukromý sektor a poskytnou pobídky pro podniky, aby jednaly v souladu se zásadami UNWTO Globální etický kodex cestovního ruchu a 17 SDGs.

7. Komunita dárců uzná široké dopady cestovního ruchu na všechny rozměry udržitelného rozvoje a zvýší svou podporu udržitelného cestovního ruchu na bilaterální a multilaterální úrovni zvýšením úsilí a koordinace při mobilizaci zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím stávajících globálních finančních mechanismů jako také nové finanční nástroje související s cíli udržitelného rozvoje, včetně UNWTO Cestovní ruch pro rozvojový fond.

8. Vlády, systém OSN, mezinárodní organizace, globální a regionální finanční instituce a soukromý sektor upřednostňují inkluzivní a ekologický růst cestovního ruchu a podporují investice do infrastruktury a technologií, které pomáhají zlepšovat účinnost zdrojů, zmírňovat změnu klimatu a oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí.

9. Vlády, systém OSN, globální a regionální finanční instituce a soukromý sektor spolupracují na prosazování bezpečného a spolehlivého cestování a budování odolnosti cestovního ruchu zlepšováním připravenosti na krizové situace a řídících schopností, jakož i úplnou integrací cestovního ruchu do nouzových struktur. .

10. Vlády, systém OSN, globální a regionální finanční instituce, akademická obec a soukromý sektor podporují programy na podporu vzdělávání, budování kapacit a rozvoje dovedností, zejména v souvislosti s inovacemi a technologiemi, které vytvářejí důstojná pracovní místa a podnikatelské příležitosti, zejména pro mládež, ženy a nejméně zvýhodněné skupiny.

11. Akademická obec ve spolupráci s vládami, mezinárodními organizacemi a soukromým sektorem podpoří výzkum v oblasti cestovního ruchu a cílů udržitelného rozvoje, který poskytne relevantní důkazy a doporučení týkající se nejlepších politik a obchodních strategií pro realizaci cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím cestovního ruchu, včetně odpovídajícího nezbytného financování.

12. Všechny zúčastněné strany kladou cíle udržitelného rozvoje na jádro svých politik cestovního ruchu, obchodních strategií, iniciativ, projektů a výzkumu.

13. Vlády, soukromý sektor, dárci a mezinárodní a regionální organizace podporují rozvoj modré ekonomiky s přihlédnutím ke zvláštnostem a zranitelnosti ostrovních států, pokud jde o přírodní zdroje, dopad změny klimatu a extrémní povětrnostní jevy, jakož i vysokou závislost cestovního ruchu v oceánu pro námořní aktivity, dopravu, ochranu pobřeží a odolnost.

14. Vlády Karibiku a soukromý sektor budou spolupracovat na urychlení regionální integrace prostřednictvím cestovního ruchu s více cíli podporou a harmonizací právních předpisů o propojení v letecké dopravě, zjednodušení vízového režimu, vývoji produktů, podpoře a lidském kapitálu.

15. Vlády, soukromý sektor, dárci a mezinárodní a regionální organizace podporují zřízení Globálního střediska odolnosti cestovního ruchu v Karibiku, včetně observatoře udržitelného cestovního ruchu, která bude pomáhat při přípravě, řízení a obnově krizí destinací, které mají dopad na cestovní ruch a ohrožují ekonomiky a živobytí.

Vyjadřujeme upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí ničivých hurikánů, které v posledních měsících zasáhly Karibik, a zavazujeme se spolupracovat na podpoře obnovy postižených destinací a jejich obyvatel a zároveň budovat odolnost karibského odvětví cestovního ruchu, pilíř obživy regionu.

Vyjadřujeme upřímnou vděčnost našemu hostiteli, vládě Jamajky, za její vizi a vedení při svolávání této konference a za vřelou pohostinnost.