Iráčtí Arabové hledají únik z dovolené v Kurdistánu

SULAIMANIYAH, Irák – Iráčtí Arabové hledající pauzu od pěti let válek a sektářských nepokojů – nebo jen žáru a prachu srdce země – nacházejí jedno v zelených, klidných horách Kurdistánu.

Více než 23,000 3,700 Iráčanů zamířilo letos v létě na sever do autonomní oblasti Kurdistán, což je nárůst z pouhých 160 XNUMX v loňském roce, říkají představitelé cestovního ruchu. Týden ve skromném hotelu s jízdným na autobus stojí asi XNUMX dolarů na osobu, tedy jednu třetinu průměrného měsíčního platu.

Organizované prohlídky jsou možné díky lepší bezpečnosti v posledních měsících, i když silnice zůstávají zrádné a návštěvníci jsou zastavováni na řadě zátarasů kvůli kontrole průkazů, než se dostanou na dovolenou.

Rozvíjející se turistický ruch pomáhá zmírnit některé tvrdé pocity mezi iráckou kurdskou menšinou a arabskou většinou.

Oba sdílejí krvavou historii, zejména brutální represe Saddáma Husajna vůči Kurdům a vytvoření jejich americky chráněného samosprávného regionu v roce 1991.

Irácký Kurdistán, velký asi jako Švýcarsko a domov pro téměř 3.8 milionu lidí, je možná jedinou destinací pro Iráčany žíznící po trochu normálnosti.

Arabské země, které se snaží vyhnout se problémům Iráku, udělují málo víz, zatímco Evropa a USA jsou pro většinu příliš drahé. Írán je přívětivější, ale do značné míry přitahuje šíitské poutníky.

Nyní, s velkým počtem iráckých Arabů, kteří putují na sever na dovolenou, se stále více obyčejných lidí poznává v klidném prostředí.

"Nemám žádnou zášť vůči Arabům, kteří přicházejí do Kurdistánu jako dělníci nebo turisté," řekl Hama Rašíd (47), který překládá politické knihy do arabštiny, turečtiny a perštiny a jako mladý muž bojoval se Saddámovými vojáky jako člen kurdských sil Pešmergů.

"Chceme, aby byl Kurdistán turistickou destinací pro Araby, kteří budou pumpovat peníze do naší ekonomiky," řekl Rašíd.

Mazin Zidan, který navštívil Sulaimaniyah z chaotického Bagdádu, asi 160 mil daleko, řekl, že na něj udělal dojem kurdský spořádaný provoz a přátelská policie. "Všechny mé špatné dojmy o Kurdech byly vymazány," řekl Zidan (28) na procházce v městském Parku svobody, kdysi na místě základny irácké armády, kde byli vězněni Kurdové.

Zidan řekl, že se zpočátku zdráhal podniknout cestu, nebyl si jistý, jak ho přijmou.

Od pádu Saddáma v roce 2003 zastávají Kurdové klíčové pozice v národní vládě, včetně prezidentského úřadu. Kurdský region také pohltil tisíce vysídlených arabských rodin a pracovníků, říkají kurdští představitelé.

Mezi Kurdy a ústřední vládou však panuje napětí, zejména kvůli osudu Kirkúku, etnicky smíšeného města jižně od Kurdistánu, na které si Kurdové nárokují.

Irácká vláda a úřady v Kurdistánu, který zahrnuje tři z 18 iráckých provincií, nicméně autobusové konvoje podpořily. Iráčtí a kurdští ministři cestovního ruchu se sešli v březnu a udělili licenci 38 cestovním kancelářím, aby organizovaly zájezdy do Kurdistánu, řekl Abdul-Zahra Talakani, mluvčí ministerstva v Bagdádu.

Pro Kurdy je to hlavně byznys. Pro centrální vládu to může být i politika.

"Kurdistán je součástí Iráku a my vyzýváme Iráčany žijící na jihu a ve středu, aby navštívili kurdský region," řekl v rozhovoru ministr cestovního ruchu Kahtan Abbas.

Talakaniho malá kancelář, přecpaná neohrabanými počítači a soubory naskládanými u zdi, zobrazuje osamělý turistický plakát – zobrazující svěží krajinu v kurdském městě Irbil, označovaném kurdským jménem Hawler.

Za Saddámových dnů měla většina Iráčanů zakázáno cestovat do zahraničí a dokonce i Kurdistán byl z velké části zakázán. Kurdové se oddělili od zbytku Iráku po povstání proti Saddámovi v roce 1991, s pomocí americko-britské bezletové zóny, která pomohla udržet diktátora na uzdě.

Po jeho vypuzení v roce 2003 Kurdové uvolnili hraniční kontroly, což vedlo k prvnímu nárůstu arabské turistiky toho roku, ale brány opět zavřeli v únoru 2004, kdy sebevražední atentátníci při útoku na kanceláře kurdské strany zabili 109 lidí.

Arabští návštěvníci jsou stále pečlivě prověřováni.

Kurdští vojáci nastupují do autobusů převážejících irácké Araby na kontrolních stanovištích a porovnávají jména se seznamy zaslanými předem cestovními kancelářemi, říkají cestovatelé.

„Máme velmi přísné zabezpečení. Nechceme, aby Sulaimainiyah byla jako Fallúdža,“ řekl Mohammed Ihsan, kurdský ministr pro mimoregionální záležitosti, s odkazem na kdysi nejnásilnější město v Iráku. "Ale návštěvníci jsou vítáni všude v Kurdistánu."

Kurdské ministerstvo cestovního ruchu doufá, že příští rok zdvojnásobí počet arabských návštěvníků.

Příliv byl pro Sulaimaniyah dobrý.

Shamal Hama Ali, který ve městě vlastní hotel Mawlai s 25 pokoji, uvedl, že více než polovina jeho hostů jsou Arabové. Majitel obchodu se suvenýry Saman Karim řekl, že jeho arabští zákazníci upřednostňují věci, které nejsou snadno dostupné doma, jako jsou křišťálové sklenice a kopie klasických obrazů.

Návštěvníci zaplní místní restaurace, vezmou své děti do zábavních parků nebo vyrazí do malých horských středisek.

Kurdové a centrální vláda se také snaží přilákat cizince.

Do Irbilu a Sulaimaniyah létá několik zahraničních leteckých společností a webová stránka kurdské vlády se chlubí, že na jejím území nebyl od roku 2003 zabit ani unesen jediný cizinec. Převážnou část návštěvníků zbytku Iráku tvoří íránští poutníci.

Turistický ruch ale zůstává vysoce rizikovým byznysem a Kurdové by mohli zavřít své hranice, pokud by znovu vypuklo sektářské násilí.

"Turismus jako květina," řekl Talakani, mluvčí ministerstva. "K rozkvětu potřebuje dobré prostředí."