Rusko očekává růst ázerbájdžánského vývozu včetně cestovního ruchu

Ruská ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullina hovořila s Trend Capital v exkluzivním rozhovoru.

Ruská ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullina hovořila s Trend Capital v exkluzivním rozhovoru.

Trend Capital: Jaké jsou vyhlídky dalšího rozvoje ekonomické spolupráce mezi Ázerbájdžánem a Ruskem? Potřebuje rozšířit právní rámec?

Elvira Nabiullina: Obě země si vytvořily silné vazby v různých sektorech ekonomiky. Rozsah vzájemného obchodu je široký a zahrnuje více než 1,700 produktů.

Vzhledem k tomu, že Rusko je předním exportérem zboží strojně-technického týmu, stavebních materiálů, dřeva, válcovaných železných kovů, chemických výrobků v Ázerbájdžánu, které tvořilo více než 90 procent ruského exportu, lze předvídat další nárůst objemu zásilek nomenklatury ruských výrobků

V obou zemích je tradičně v centru pozornosti problematika zvyšování a diverzifikace vzájemného obchodu, jakož i vytváření regulačního právního rámce pro bilaterální spolupráci. Významnou roli v rozvoji vzájemné spolupráce hraje další zlepšování právního rámce rusko-ázerbájdžánských vztahů.

Mělo by být možné urychlit podpis mezivládní Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic, jejíž absence nepříznivě ovlivňuje úroveň rusko-ázerbájdžánské investiční spolupráce.

Otázka: Jak hodnotíte dynamiku obchodního obratu mezi Ázerbájdžánem a Ruskem? Co může přispět k jejímu zvýšení?

A: Dynamika obchodního obratu mezi našimi zeměmi je určitě pozitivní. V roce 2008 jsme dosáhli objemu vzájemného obchodního obratu 2.4 miliardy USD, z čehož 2 miliardy USD představoval ruský export do Ázerbájdžánu. Dovoz z Ázerbájdžánu dosáhl 411.4 milionu dolarů. Ve srovnání s rokem 2005 se obchodní obrat mezi Ázerbájdžánem a Ruskem zvýšil 2.3krát.

Na pozadí světové krize se bohužel snížil objem vzájemného obchodu: v lednu až květnu 2009 klesl obrat o čtvrtinu ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 a činil 638.5 mil. USD.

Úspěšný předkrizový rozvoj rusko-ázerbájdžánských obchodních a ekonomických vztahů a nárůst obchodu byl možný především díky meziregionální a přeshraniční spolupráci.

Bylo podepsáno přes 30 dokumentů o obchodně-ekonomické a kulturní spolupráci na meziregionální úrovni a dalších 9 regionů má v úmyslu takové dohody podepsat. V současnosti na ázerbájdžánském trhu aktivně působí přes 500 poboček a zastoupení ruských společností. Nedávná návštěva ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Baku a dohody dosažené během této návštěvy dají nový impuls bilaterální spolupráci. Ázerbájdžán bude 1. ledna 2010 vyvážet plyn do Ruska.

Těšíme se na růst ázerbájdžánského exportu, spojený s dodávkou na ruský potravinářský trh, který je tradičně žádaný a odpovídá standardům kvality, zejména čerstvá zelenina a ovoce, víno, brandy, ovocné šťávy a rostlinné, živočišné a rostlinné oleje , ořechy, čaj a mnoho dalších produktů.

Q: Které sektory ázerbájdžánské ekonomiky mohou být pro ruské investory nejatraktivnější?

Odpověď: V roce 2008 činily ruské investice do ázerbájdžánské ekonomiky 12.4 milionu dolarů, což naznačuje potřebu zintenzivnit práci v tomto směru. V budoucnu vidíme pokračující oboustranně výhodnou spolupráci mezi Ruskem a Ázerbájdžánem, zejména v oblasti energetiky a průmyslového komplexu, neželezné metalurgie, komunikací a informací, cestovního ruchu a výstavby silnic. Pro ruské investory je velmi slibné zakládání společných podniků v oblasti ropného inženýrství, výroby léků, zpracování a skladování zemědělských produktů, stejně jako v oblasti financí a bankovnictví.

Strategickým významem pro Rusko je spolupráce s Ázerbájdžánem při rozvoji mezinárodního dopravního koridoru „Spolupráce Sever-Jih“ pro organizaci průchozí železniční komunikace z Evropy přes Rusko, Ázerbájdžán a Írán do Indie a jihovýchodní Asie. Tento projekt umožní účastnickým zemím získat značné dividendy z tranzitu zboží, které v budoucnu dosáhne 15-20 milionů tun ročně.

Q: Export kterého sektoru ruské ekonomiky do Ázerbájdžánu lze rozšířit?

A: Rusko je tradičně jedním z největších dodavatelů zboží v Ázerbájdžánu. Větší část ruských dodávek do Ázerbájdžánu tvoří strojírenské zboží, chemikálie, dřevařský, železářský a ocelářský průmysl, zemědělské produkty. Je třeba zdůraznit význam ázerbájdžánského trhu pro ruské výrobce energetických zařízení. Je přirozené, že největší šanci na rozšíření má zaprvé nomenklatura nabídky sektoru ekonomiky, která odpovídá výše uvedenému zboží, protože na ázerbájdžánském trhu je po něm poptávka.

Otázka: Zajímají se ruští podnikatelé o ázerbájdžánský trh? co je to za zájem?

A: V současné době působí na ázerbájdžánském trhu přes 170 společností se 100% ruským kapitálem a 237 ve formě společných podniků. Tato skutečnost svědčí o zájmu ruských podnikatelů o ázerbájdžánský trh. Nárůst registrovaných podniků s ruským kapitálem v Ázerbájdžánu je výsledkem zlepšení investičního klimatu v Ázerbájdžánu. Nákup pivovaru Baku-Kastel ruskou společností Baltika v roce 2008 může být příkladem zájmu ruských podnikatelů o ázerbájdžánský trh. Do modernizace pivovaru bylo investováno zhruba 20 milionů dolarů.

Ruské společnosti mají zájem o zvýšení podílu ve druhé fázi rozvoje plynového pole Shah Deniz. Shah Deniz má až 1.2 bilionu metrů krychlových zemního plynu.

Mezi další perspektivní oblasti možného zájmu našich podniků lze jmenovat investice do ázerbájdžánské metalurgie neželezných kovů, jakož i účast na privatizaci malých vodních elektráren, podniky na udržení a zpracování zemědělské produkce.

Q: Jaké trendy spolupráce mezi Ázerbájdžánem a Ruskem a ekonomickými sférami musí být z hlediska světové krize preferovány?

Odpověď: Dvě kritéria hospodářské spolupráce jsou prosazována na první místo, pokud jde o světovou krizi mezi partnery jakékoli úrovně. Tato kritéria zahrnují pragmatičnost a vzájemný zisk. V našem případě budeme pravděpodobně spolupracovat v oblastech, jejichž finální produkt zůstává zásadní i z hlediska krize. Jako příklad lze uvést palivově-energetický komplex. Ázerbájdžán potřebuje dodávky zařízení a nářadí producenta ropy a plynu, stejně jako poskytování služeb při vrtání, generálních opravách vrtů atd. Rusko je však schopno tyto potřeby zajistit. Můžeme naznačit další vzájemně výhodné sféry.

Například plnění velké zakázky ázerbájdžánské kaspické paroplavby ruskými podniky. Tato zakázka zahrnovala stavbu suchých nákladů a tankerů nebo nákup speciální ruské letecké techniky pro ázerbájdžánské ministerstvo pro mimořádné události.

Urgentní je zakládání společných podniků v lehkém průmyslu, výrobě léčiv, leasingových společností obsluhujících zemědělskou a silniční techniku. Kromě toho je naléhavá spolupráce v oblasti nanotechnologií. Obě strany již uvažovaly o interakci v této sféře.

O autorovi

Avatar Lindy Hohnholzové

Linda Hohnholzová

Šéfredaktor pro eTurboNews se sídlem v eTN HQ.

Sdílet s...