Hrdý občan Turecké republiky poskytl tento příběh. Řekla eTurboNews:
Jsem odhodlán oznámit svůj hlas a kolektivní výkřik tureckých občanů všude.
eTN nezveřejňuje název z důvodu bezpečnosti autora. Autor má bakalářský titul v oboru ekonomie a magisterský titul v oboru mezinárodní obchod a management na Westminster Business School.
Můj článek „Digitální disent: Jak turecké hlasy povstávají proti cenzuře“ je výpovědí z první ruky o našem boji a odolnosti.
Hlas Ameriky vypnul americký prezident Trump poté, co ho doporučil Elon Musk. Toto byl článek publikovaný ve VOA:
Turecko a konkrétně Istanbul je město, které milují návštěvníci z celého světa. S Turkish Airlines jako leteckou společností s nejpřímějšími mezinárodními lety, s luxusními hotely a prosperujícím odvětvím cestovního ruchu a setkání (MICE) je cestovní ruch zásadním přispěvatelem k turecké ekonomice. Cestovní ruch se opírá o mír a bezpečnost
Náhlé zadržení starosty Istanbulu Ekrem İmamoğlu 19. března 2025 podnítilo prudké hnutí – takové, které se přelilo z ulic do digitální říše. Zatímco tisíce lidí protestovaly, naše online komunita se shromáždila pomocí hashtagů jako #FreeImamoglu.
Když vláda umlčela více než 700 digitálních hlasů, neustoupili jsme; přizpůsobili jsme se. Prostřednictvím kreativních řešení a neúnavného odhodlání jsme proměnili každý blok v odznak vzdoru.
Tento článek je více než reportáž. Je to deklarace našeho neústupného ducha. Vnímám to jako jedinečnou příležitost sloužit jako váš prostředník, přinést autentický a rebelský hlas Turků doma i v zahraničí vaší čtenářské obci a postavit se přímo cenzuře.
Digitální disent: Jak turecké hlasy povstávají proti cenzuře
Dne 19. března 2025 byla již tak nestabilní politická scéna Türkiye zasazena další těžká rána. Starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu – stálice opozice a maják naděje pro miliony – byl náhle zadržen na základě falešných obvinění. Pro ty, kteří byli dlouho svědky boje za svobodnější Türkiye, bylo jeho zatčení další kapitolou v knize, která až příliš často obsahovala politické represe převlečené za „vymáhání práva“.
Ale jak se ulice zaplnily vzdorovitými demonstranty, vláda se nespokojila jen s fyzickým zásahem. Pohybovali se rychle, aby zkrotili digitální bojiště – prostor, na který se mnoho Turků začalo spoléhat jako nefiltrované pravdy.
Protesty a digitální výkřik
Po zprávách o tom téměř okamžitě vyšly do ulic tisíce lidí İmamoğluovo zatčení se zlomilo. Protesty byly syrové a neústupné – nefiltrované výrazy hněvu, naděje a požadavku na spravedlnost. Přesto se veřejné projevy nesouhlasu neomezovaly na fyzická shromáždění. V zemi, kde jsou tradiční média často považována za rozšíření státu, se digitální platformy staly záchranným lanem nezávislého vyjadřování.
Platformy sociálních médií jako X (dříve Twitter), Instagram a Telegram se rozzářily voláním po spravedlnosti a protesty. Hashtagy jako #FreeImamoglu a #JusticeForİmamoğlu se každou minutou měnily a zesilovaly hlasy, které by jinak státem kontrolované narativy umlčely. Každé živé video, každý hashtag, každý tweet byl pokřikem proti útlaku. Ale jak digitální protesty sílily, rostlo i odhodlání státu kontrolovat vyprávění online.
The Digital Clampdown: Může to zastavit Turky v protestech?
Ve zvratu, který se zdá téměř surrealistický, dalším krokem vlády nebylo řešit legitimní stížnosti svých lidí, ale narazit na digitální příručku. Tváří v tvář virálnímu online hnutí shromažďujícímu podporu pro İmamoğlu turecké úřady požadovaly, aby X uzavřel více než 700 účtů. Tyto zprávy, od zpravodajských médií a politických osobností až po studenty a místní aktivisty, se staly hlasem lidí zoufale toužících po změně.
Je to krok, který úhledně zapadá do rostoucí příručky Türkiye digitální represe. Jen několik měsíců předtím, během politických nepokojů v srpnu 2024, vláda dočasně zablokovala Instagram a tvrdě se opřela o X, aby omezila nesouhlasné hlasy. Nejsou to ojedinělé incidenty – jsou součástí širšího globálního nárůstu cenzury sociálních médií. Türkiye se stalo jedním z předních příkladů o tom, jak státy vyzbrojují platformy, aby umlčely opozici, často s neochotnou pomocí samotných platforem.
Odůvodnění vlády bylo neomalené: umlčením těchto digitálních disidentů by mohli udusit jakoukoli další mobilizaci. Stačí se však podívat na odolnost turecké občanské společnosti, abychom viděli, že to bylo hrubé podcenění. V zemi s dlouhou historií překonávání cenzury s vynalézavostí taková digitální opatření jen podnítila další pobouření a odpor.
Musk's X vyhovuje požadavkům na blokování účtů
Právě zde nabírá situace obzvláště hořký spád. V ironickém zvratu osudu X – kdysi viděný jako bojovník za svobodu projevu – zjistil, že kapituluje před vládními požadavky. Navzdory své dlouhodobé rétorice na obranu svobody projevu vydal tým X's Global Government Affairs následující prohlášení:
Máme námitky proti několika soudním příkazům tureckého úřadu pro informační a komunikační technologie k zablokování více než 700 účtů zpravodajských organizací, novinářů, politických osobností, studentů a dalších v Türkiye.
Poskytování platformy zavázané k obraně práva každého na svobodu projevu je ve společnosti X prvořadé a věříme, že toto rozhodnutí turecké vlády je nejen nezákonné, ale brání milionům tureckých uživatelů ve zpravodajství a politickém diskurzu v jejich zemi. Těšíme se na to, že budeme tyto principy bránit prostřednictvím právního systému. X bude vždy bránit svobodu slova všude, kde působíme.
Toto prohlášení, které navenek slibuje závazek ke svobodě projevu, zavání vynuceným kompromisem. Je to, jako by X neměl žádnou skutečnou možnost, než vyměnit střípek svých tzv. svobodných projevů, aby uklidnil autoritářský režim.
Logika je odzbrojující cynická:
Platforma musí buď vydržet úplné vypnutí v zemi, nebo se podvolit selektivní cenzuře. Jak se dalo očekávat, X si vybral to druhé.
Muskův vtip z předchozí kontroverze – „Možnost je nechat Twitter úplně omezit, nebo omezit přístup k některým tweetům. Který z nich chcete?“ – nyní vypadá méně jako nedbalá poznámka a spíše jako manifest podřízenosti.
Tím, že se společnost X rozhodla vyhovět, v podstatě prohlásila, že digitální svoboda je luxus, který je třeba obětovat, aby si zachoval přístup na trh a vyhnul se velkoobchodnímu odstavení. Je to ostrá připomínka, že když se finanční pobídky a právní tlaky sblíží, první obětí jsou často vznešené ideály svobody projevu.
Ironie a sarkasmus toho všeho
Buďme brutálně upřímní: jaká tragická ironie. Jsme tady, v zemi, kde je duch odporu stejně hluboce zakořeněný jako turecká láska k silné kávě, a platforma, která se kdysi pyšnila vzdorovitou podporou svobody projevu, je nyní v souladu se státní cenzurou. Dalo by se sarkasticky poznamenat, že příslib neomezené komunikace digitálního věku je jen tak silný, jak silná je vůle firem jej chránit – vůle, která se v tomto případě zdánlivě vytratila tváří v tvář právnímu tlaku a tržnímu pragmatismu.
Na společnosti, která se kdysi prohlásila za globálního obránce svobody, je něco téměř k smíchu, a nyní se zdá, že podporuje vládní přesahy. Ironie je tlustá: platforma, která tvrdí, že poskytuje útočiště každému hlasu, nyní redukuje svou roli na roli strážce brány a umlčuje právě ty hlasy, o nichž tvrdila, že zesilují. Prohlášení týmu X's Global Government Affairs není odvážným postojem ke svobodě slova; je to opatrný souhlas s požadavky vlády, která již dlouho zdokonaluje umění digitální represe.
Neuhasitelný duch tureckého odporu
Navzdory tomuto digitálnímu neúspěchu je turecký lid všechno možné, jen ne mlčí. Pokud vůbec něco, tvrdý přístup vlády vyvolal mezi občany ještě větší odhodlání. Turci jsou pověstní svou schopností přizpůsobit se. Když jsou jedny dveře zavřené – ať už na ulici nebo online – najdou jiný způsob, jak nechat slyšet svůj hlas.
V bezpočtu kaváren, univerzitních kolejí a obývacích pokojů sdílejí technicky zdatní občané tipy, jak obejít cenzuru. VPN, šifrované aplikace pro zasílání zpráv a alternativní platformy sociálních médií se staly nástroji odolné generace, která odmítá mlčet. Samotný akt vytváření nových účtů nebo používání méně mainstreamových platforem je formou protestu sám o sobě. Stát může být schopen zablokovat několik stovek hlasů na jedné platformě, ale nemůže uhasit ducha lidí, kteří dlouho bojovali proti útlaku.
Absurdita toho všeho je zdrojem posměchu i inspirace. Jak může být vláda, která se bojí veřejného nesouhlasu, tak jistá, že dokáže ovládat digitální konverzaci?
Odpověď je jednoduchá:
Podceňuje kreativitu a rozhodnost tureckých občanů. Pokaždé, když se platforma jako X podvolí cenzuře, neúmyslně podnítí mezi lidmi hlubší odhodlání. Každý zablokovaný účet slouží pouze jako čestný odznak — znamení, že režim je natolik ohrožen svobodou slova, že musí mlčet.
