Generace Windrush se týká karibských migrantů, kteří cestovali do Anglie v letech 1948 až 1973, z nichž někteří byli Indo-Karibik. Imigrační zákon byl založen v roce 1971, ale vstoupil v platnost v lednu 1973 a výrazně omezil práva občanů Commonwealthu usadit se ve Spojeném království. Generace Windrush byla pojmenována po lodi HMT Empire Windrush, která přivezla první velkou skupinu západoindických migrantů do UK dne 22. června 1948. Všichni byli pozváni, aby pomohli při obnově země po druhé světové válce.
Indokaribští migranti – potomci indiánských dělníků přivezených do Karibiku – významně přispěli k ekonomice a kulturní rozmanitosti Spojeného království. Při snaze o integraci do britské společnosti čelili značným výzvám, včetně rasové diskriminace a socioekonomických potíží. Editoři Maria Kaladeen a David Dabydeen ve své knize The Other Windrush zdůrazňují skrytou historii „menšiny v menšině“: Karibský migranti indického a čínského původu, kteří byli „neviditelnými pasažéry“ generace Windrush.
Následují výňatky z 218. veřejného fóra ICC (+AGI) ZOOM Thought Leader, které se konalo nedávno (28. 07. 2024) na téma: „Indo-karibští migranti v Anglii (1948-1973) – The Windrush Generation.“ Veřejnému setkání předsedala Shakira Mohommed, moderovala ho Shalima Mohammed a pořádalo jej Indo-Caribbean Cultural Center (ICC) ve spolupráci s Ameena Gafoor Institute (AGI).
Vybrané reproduktory zahrnovaly:
● DR. MARIA KALADEEN, přidružená členka Institutu studií Commonwealthu, redaktorka Institutu Ameeny Gafoorové a spolueditorka s Davidem Dabydeenem knihy The Other Windrush: Legacies of Indenture v Britském karibském impériu.
● VIDUR DINDAYAL, 90 let, narozen v roce 1934 na plantáži cukrové třtiny Blairmont v Guyaně. V roce 1962 ve věku 27 let emigroval do Indie a později do Anglie jako součást Windrush Generation, kde se stal autorem a architektem.
● PETER RAMRAYKA, emigroval z Guyany do Anglie v roce 1961 a vstoupil do Royal Air Force jako součást Windrush Generation. Jeho autobiografie Recycling a Son of the British Raj vypráví příběh o jeho cestě a výzvách.
● JANA ALLYOVÁ, vyrůstající jako smíšená Indo-Guyanka a Egypťanka z Wembley, hluboce rozumí příběhům o migraci. Její prarodiče přijeli do Londýna během éry Windrush jako nepochopená etnická menšina a
● SALINA JANE, britská umělkyně indo-guayanského původu, která vytváří umění o zážitcích z cesty své rodiny z Indie – přes nucenou práci – do Guyany a jejich migraci do Spojeného království v 1950. letech minulého století jako součást Windrush Generation.
DR. MARIA KALADEEN řekla: „V roce 1961 můj otec z Guyany – tehdy ve věku 23 let – nastoupil na loď směřující do Anglie, aby se stal jedním z asi 450,000 XNUMX lidí z Karibiku, kteří se v pozdějších letech začali nazývat Generace Windrush. Mám osobní zkušenost jako dítě z rodiny dětí narozených ve smíšeném manželství, že rasismus byl stejně nezničitelný jako generace, která ho zažila. Navzdory tomu, co vydrželi, je seznam pozoruhodných Britů ve veřejném životě, kteří odvozují své kořeny k této migraci, nekonečný, přičemž král Charles popisuje přínos této generace pro Spojené království jako nezměrný.
VIDUR DINDAYAL řekl: „Většina indokaribských přistěhovalců, jako jsem já, přišla do Spojeného království, protože to bylo vždy propagováno jako místo pro zlepšení. V Guyaně British Council sponzorovala školení pro potenciální vedoucí zaměstnance, a tak byli informováni o příležitostech. Přestože byli vystaveni rasismu, neodradilo to generaci Windrush od hledání stability prostřednictvím práce v různých státních službách.
PETER RAMRAYKA řekl: „Když dorazilo Empire Windrush, měl tehdy dojem, že přivádí zpět britské vojáky. Moje cesta začala, když jsem ve věku 17 let v červenci 1961 dorazil do Británie a téměř okamžitě jsem se poté připojil k letectvu. V listopadu 1970 jsem zahájil kariéru v Národní zdravotní službě. V té době však nebylo cítit, že by hnědý člověk mohl zastávat vedoucí pozici, a tak šli většinou do oborů, jako je ošetřovatelství.“
JANA ALLY řekla: „V posledních letech byly děti z diaspory nadšené svým bojem o reprezentaci v Británii a ve světě. Od COVIDu se mladší generace digitálně připojují ke komunitám, aby sdílely společné zkušenosti a vytvářely širší komunity a také nacházely pocit domova.“
SALINA JANE řekla: „Můj táta přišel do Spojeného království v roce 1956 a sledoval své bratry, kteří tu již byli. Než jsme sem přišli, řekl mi, že byste si mysleli, že je to nebe, protože Britannia vládne vlnám, ale přiznal, že se nikdy necítil jako Brit. Obvykle se vyhýbali bílým lidem a drželi se své komunity, většinou se drželi sami v sobě.“
