Strach z létání: Jak skutečný je?

obrázek s laskavým svolením Dmitrije Abramova z | eTurboNews | eTN
obrázek s laskavým svolením Dmitrije Abramova z Pixabay
Avatar Lindy S. Hohnholzové

Strach z létání. Lékařská terminologie je aerofobie. Jaký je to tedy pocit skutečně se bát létat?

Strach z létání. Lékařská terminologie je aerofobie. Přibližně 1 ze 3 letců zažívá určitou úroveň a přibližně 40 % dospělých Američanů jí trpí. Jaký je to tedy pocit skutečně se bát létat?

Na výletě s jejími vnučkami, který zahrnoval přeplutí Tichého oceánu, jsem... myslím moje kamarádka Sally... měl jeden úkol – zabavit dívky na dlouhém letu, když rodina mířila na nejšťastnější místo na Zemi. Já... chci říct, že... opravdu chtěla, aby její vnučky podnikly tento výlet, protože nechtěla, aby vyrůstaly s touto „ostrovní mentalitou“, že nic neexistuje za písečnými břehy, a také věděla, že její dcera potřebuje její pomoc při udržování pohled na dvě mladé dívky. A tak se navzdory svému strachu z létání, o kterém před nimi samozřejmě nikdy nemluvila, vytáhla za boty a vyrazila na jejich úplně první rodinnou dovolenou.

Je jednou z těch lidí, kteří jakmile nevyhnutelně dosáhne bodu, kdy byli všichni připoutáni na svých sedadlech a letadlo pojížděno po ranveji, nechá svůj strach odejít a jen se vrhne na rány. Za letu šlo všechno dobře. Holky vybarvovaly a hrály karetní hry. Jedli jídlo z letadla a dívali se na film... a pak zasáhly turbulence. Byly to turbulence tak silné a hrbolaté, že někteří cestující vydávali výkřiky a dokonce i tváře letušek vypadaly znepokojeně.

Jedna z dívek měla na stole na podnose šálek džusu, tak ho Sally – říkejme jí babička – zvedla, aby se nerozlil, ale turbulence byly tak silné, že džus z kelímku vyskakoval. Nepomohlo ani to, že seděli v úplně poslední řadě, kde turbulence cítíte úplně nejvíc. Podržela šálek v uličce, aby nezmokla, a celou dobu říkala slova útěchy dívkám, které vzlykaly a křičely:

"Umřeme!"

Babičino srdce bušilo jako cválající kůň, ale zachovala klid a říkala věci jako: „Ach, to nic není. To se děje pořád. Brzy to skončí, uvidíš." Pak se obrátila ke své dceři a tiše pronesla slova: "Bůh nám pomáhej."

No, píšu tenhle příběh... myslím o svém příteli... takže samozřejmě, že všichni prošli turbulencemi v pohodě, jak babička říkala, až na tu šťávu. Většina z toho byla na podlaze uličky s téměř prázdným šálkem. Tím ale příběh nekončí.

Zvládli to a vystoupili. Našli svůj hotel a na dovolené strávili mnoho dní plných šťastných vzpomínek. Pro vnučky to byl výlet mnoha prvenství – první let letadlem a poprvé v Disneylandu. Než se nadějete, nadešel čas vrátit se domů.

Po příjezdu na letiště ke zpátečnímu letu začala babička mít velký záchvat paniky, jakmile spatřila letadlo. Zašeptala své dceři: "V žádném případě se do toho letadla nedostanu." Její dcera se jí zeptala: "Tak co budeš dělat?" Odpověď přišla s očima plnýma slz: „Nevím! Asi tu musím zůstat a žít."

A myslela to vážně. Protože vše, co věděla, bylo, že se nebude schopna přimět k tomu, aby do toho letadla nastoupila. Jaká jiná alternativa tedy existovala, než přemístit svůj život do Kalifornie? Koneckonců, udělala svou práci. Dostala je tam a pomáhala na ně dávat pozor. Mohli jít domů a žít tam své životy, zatímco ona tu zůstala.

Tohle dokáže skutečný strach z létání. Může vás zastavit na cestě k smrti, může vám zabránit žít takový cestovní život, jaký chcete vést, zvláště pokud žijete na ostrov uprostřed oceánu. Strach z létání v takové situaci opravdu dělá obrovské vrásky všem cestovatelským snům.

Bylo to tak špatné, že zavolala své nejlepší kamarádce v kukuřičné zemi. "Nevím, co budu dělat." Nemůžu se dostat do toho letadla!" Její kamarádka zůstala velmi klidná a ujistila ji, že budou všichni v pořádku, ale navzdory tomu, co řekla, panika stále přetrvávala. Pak se jí její kamarádka ve skutečné podobě, jak by věděla jen nejlepší kamarádka, zeptala: "Dívají se na tebe ty dívky?" "Ano, myslím, že se ptají, jestli se mnou něco není v pořádku." "Sledují, co děláš." Jestli tě uvidí panikařit, začnou šílet.“ "Ach ne. To nemůžeme." "Ne, nemůžeme." "Dobře, máš pravdu." Musím se dát dohromady kvůli nim." Po několika velmi silných modlitbách sebrala sílu, aby je chytila ​​za ruce a nastoupila do letadla, a naštěstí to celou cestu domů proběhlo hladce.

A můžeme tento příběh ukončit zasláním všemohoucího poděkování výrobcům Xanaxu?

O autorovi

Avatar Lindy S. Hohnholzové

Linda S.Hohnholz

Linda Hohnholz byla editorkou pro eTurboNews po mnoho let. Má na starosti veškerý prémiový obsah a tiskové zprávy.

PŘIHLÁSIT SE K ODBĚRU
Upozornit na
host
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbilo by se vám vaše myšlenky, prosím komentář.x
Sdílet s...