Miliony dolarů z příjmů z reklamy, které pohlcují technologickí giganti jako Google, Apple, Facebook, Amazon a Microsoft, posilují svou dominanci nad šířením informací a přispívají k „znepokojivému poklesu“ svobody tisku na celém světě, uvádí Index svobody tisku RSF, který byl zveřejněn 03. května 2025.
Zpráva uvádí: „Tyto do značné míry neregulované platformy absorbují stále rostoucí podíl příjmů z reklamy, které by normálně podporovaly žurnalistiku. Celkové výdaje na reklamu prostřednictvím sociálních médií dosáhly v roce 247.3 2024 miliardy USD, což představuje 14% nárůst oproti roku 2023. Tyto online platformy dále omezují informační prostor tím, že přispívají k šíření manipulovaného a zavádějícího obsahu a zesilují dezinformace.“
Výroční index svobody tisku RSF porovnává svobodu novinářů a médií ve 180 zemích a teritoriích. Definuje „svobodu tisku“ jako „schopnost novinářů jako jednotlivců i kolektivů vybírat, produkovat a šířit zprávy ve veřejném zájmu nezávisle na politických, ekonomických, právních a sociálních zásahech a bez ohrožení jejich fyzické a duševní bezpečnosti“.
Letošní Index je obzvláště významný, protože poprvé v historii je globální stav svobody tisku klasifikován jako „obtížná situace“ kvůli kombinaci technologických, finančních, politických a ekonomických tlaků. Zpráva uvádí: „Ačkoli fyzické útoky na novináře jsou nejviditelnějším porušením svobody tisku, ekonomický tlak je také závažným a zákeřnějším problémem. Ekonomický ukazatel na Indexu svobody tisku RSF se nyní nachází na bezprecedentním, kritickém minimu a jeho pokles pokračoval i v roce 2025.“
Její zjištění a závěry mají přímý dopad na odvětví cestovního ruchu a turismu. Jako jeden z největších světových inzerentů přispívá odvětví cestovního ruchu a turismu k tomuto problému jak tím, že příjmy z reklamy investuje do technologických gigantů, tak i rostoucím přesunem k tvůrcům obsahu, blogerům a influencerům, kteří NEJSOU novináři. (Podrobnější analýza důsledků pro cestovní ruch a turismus je uvedena na konci této zprávy).
Zpráva uvádí: „V době, kdy svoboda tisku v mnoha částech světa zažívá znepokojivý pokles, jeden z hlavních – a přitom často podceňovaných – faktorů vážně oslabuje média: ekonomický tlak. Velká část toho je způsobena koncentrací vlastnictví, tlakem ze strany inzerentů a finančních podporovatelů a veřejnou pomocí, která je omezená, chybí nebo je přidělována neprůhledným způsobem. Data měřená ekonomickým ukazatelem indexu RSF jasně ukazují, že dnešní zpravodajská média se ocitají v pasti mezi zachováním své redakční nezávislosti a zajištěním svého ekonomického přežití.“
Důležitou vlastností Indexu je jeho interaktivita. Je formulován s využitím politických, ekonomických, legislativních, sociokulturních a bezpečnostních ukazatelů, z nichž každý lze sledovat na interaktivní mapě v období let 2013 až 2025. Díky tomu je měřitelný a srovnatelný mezi zeměmi a regiony a v časových horizontech.
Jedním z překvapivých závěrů je pokles indexu svobody takzvaných šampionů demokracie, Spojených států, Indie a Izraele. Izrael je obzvláště kritizován za své „zničení“ novinářů, kteří se snažili informovat o jeho genocidě, bombardování a vyhladovění v Gaze.
Kromě ztráty příjmů z reklamy, která vážně narušila a omezila mediální ekonomiku, je koncentrace vlastnictví médií dalším klíčovým faktorem zhoršování ekonomického ukazatele Indexu a představuje vážnou hrozbu pro pluralitu médií. Data z Indexu ukazují, že vlastnictví médií je vysoce koncentrované ve 46 zemích a v některých případech je zcela kontrolováno státem.
Zpráva uvádí: „To je patrné v Rusku (171. místo, pokles o 9 míst), kde tisku dominuje stát nebo na Kreml napojení oligarchové, a v Maďarsku (68. místo), kde vláda potlačuje média kritická k její politice nerovnoměrným rozdělováním státní reklamy. Je to také patrné v zemích, kde se zákony o „zahraničním vlivu“ používají k potlačování nezávislé žurnalistiky, jako je Gruzie (114. místo, pokles o 11 míst), Tunisko (129. místo, pokles o 11 míst), Peru (130. místo) a Hongkong (140. místo), kde jsou veřejné dotace nyní směřovány do provládních médií.“
I ve vysoce hodnocených zemích, jako je Austrálie (29.), Kanada (21.) a Česko (10.), je koncentrace médií důvodem k obavám. Ve Francii (25., o čtyři místa níže) kontroluje několik bohatých vlastníků významný podíl celostátního tisku. Tato rostoucí koncentrace omezuje redakční rozmanitost, zvyšuje riziko autocenzury a vyvolává vážné obavy o nezávislost redakcí na ekonomických a politických zájmech jejich akcionářů.
Průzkum Indexu ukazuje, že redakční vměšování problém zhoršuje. V 92 ze 180 zemí a teritorií hodnocených Indexem většina respondentů uvedla, že majitelé médií „vždy“ nebo „často“ omezovali redakční nezávislost jejich médií. V Libanonu (132. místo), Indii (151. místo), Arménii (34. místo) a Bulharsku (70. místo, pokles o 11 míst) vděčí mnoho médií za své přežití podmíněnému financování od osob blízkých politickému nebo obchodnímu světu. Většina respondentů v 21 zemích, včetně Rwandy (146. místo), Spojených arabských emirátů (164. místo) a Vietnamu (173. místo), uvedla, že majitelé médií „vždy“ redakčně zasahovali.
Důsledky pro cestování a cestovní ruch
Pokud by se podobný Index svobody tisku vytvořil pro média v oblasti cestování a turistiky, výsledky by byly mnohem horší. Stav cestovní žurnalistiky a komunikace se v průběhu let výrazně zhoršil, a to z velmi podobných důvodů jako u mainstreamových médií, což vede k otupělosti diskurzu v tomto odvětví, který následně nijak neomezuje pandemii lží, falešných zpráv, dezinformací a podněcování ze strany vlád, vojensko-průmyslového komplexu, náboženských extremistů a různých dalších fanatiků.
Odborníci na média a komunikaci v cestovním ruchu na obou stranách spektra by měli provést forenzní analýzu Indexu, zejména ti, kteří chtějí přispět ke zlepšení celého odvětví, a nikoli svých vlastních individuálních subjektů. Měli by si uvědomit hodnotu důrazné debaty, disentu a diskuse v odvětví jako součásti řešení.
Jeho závěry lze vyhodnotit na základě následujícího čtyřbodového kontrolního seznamu, který jsem sestavil na základě mých 44 let zkušeností s cestováním a turismem v asijsko-pacifickém regionu.
1) Kvalita cestopisné žurnalistiky:
Většina dnešních cestovních publikací je plná recyklovaných tiskových zpráv a/nebo rozhovorů s generálními řediteli, kteří chválí sebe nebo své produkty. Kdy naposledy cestovní média otiskla rozhovor s odborářem, občanskou společností nebo akademikem s kritickým myšlením? Nebo informovala o korupci, zhoršování životního prostředí, praní špinavých peněz, obchodování s lidmi, lidských zdrojích atd.? Kdy naposledy zazněly na tiskových konferencích nějaké složité otázky?
2) Kvalita cestovní komunikace.
Drtivá většina mediálních zpráv a oficiálních oznámení publikovaných na všech platformách je nudná a banální a jejich obsah se příliš neliší od toho před zhruba 30 lety.
3) Kvalita cestovních fór:
Tyto prostory jsou plné řečníků, kteří zároveň tvoří sponzory a předem připravené prezentace, prokládané panelovými diskusemi moderovanými moderátory, kteří kladou předem schválené otázky. Technologie se zhoršila tím, že odstranila osobní interakci v podobě kladení otázek živě z prostoru pro hosty.
4) Úloha financování a sponzorství:
Cestovní ruch a turistické organizace, letecké společnosti, hotely, online cestovní kanceláře, kongresová centra atd. patří mezi největší světové inzerenty. Přesunem finančních prostředků k technologickým gigantům, tvůrcům obsahu, blogerům a influencerům jen proto, aby upoutali pozornost, přispěli k finančním potížím mainstreamových médií, a tím i k úpadku mechanismů kontroly a vyváženosti a schopnosti říkat pravdu mocným. Opravdu financování influencerů a blogerů nebo sponzorování příšerných cestovních doplňků, zbytečných večeří, koktejlových recepcí, reklamních plakátů a samolepek na akcích MICE přispívá k lepšímu a informovanějšímu odvětví cestovního ruchu a turistiky?
Tyto výzvy jsou velmi reálné a v dohledné době nezmizí.
Proč investovat do čističky vzduchu?
Svoboda tisku v roce 2013
Svoboda tisku v roce 2025
Média, kdysi známá jako čtvrtá moc a mocná bašta proti autoritářství a autokracii, historicky hrála klíčovou roli v budování národů. Jejich zlověstnější stránka byla také využívána k podněcování válek, konfliktů a společenských neshod. Obě síly se nyní protínají, možná v nejkritičtějším bodě 21. století.
Imtiaz Muqbil, vydavatel Travel Impact v Bangkoku, k jeho článku uvedl:
Pokud se k řešení chtějí vážní profesionálové v oblasti médií a komunikace v oblasti cestovního ruchu a cestovního ruchu zapojit, shledají Index svobody tisku hodným hlubokého sebehodnocení. Domnívám se, že většina z nich se na něj letmo podívá, pokrčí rameny a bude pokračovat v prohlížení.
ZDROJ:
