IUCN: Výzvy a řešení oteplování oceánů

oceanicun
oceanicun

Od mikroorganismů po velryby běluhy má oteplování oceánu dopad na mnoho druhů a jeho účinky se šíří přes ekosystémy, jak je uvedeno v nové zprávě IUCN.

Od mikroorganismů po velryby běluhy má oteplování oceánu dopad na mnoho druhů a jeho účinky se šíří přes ekosystémy, jak je uvedeno v nové zprávě IUCN. Zde se podíváme na výsledné výzvy – a na to, jak je řeší probíhající Světový kongres ochrany přírody IUCN.

Až dosud nás oceány chránily před nejhoršími dopady změny klimatu tím, že absorbovaly většinu tepla způsobeného rostoucími emisemi skleníkových plynů a zachycovaly přibližně čtvrtinu uvolněného oxidu uhličitého. Výsledné oteplování oceánů a acidifikace přidaly další tlaky na mořský život, jako je znečištění a nadměrný rybolov, a populace mnoha druhů se v reakci zmenšují nebo přesouvají.



Druhy v pohybu

Distribuční vzorce druhů jako pelagický tuňák, atlantský sleď a makrela a evropští šproti a ančovičky se postupně mění v reakci na měnící se teploty oceánů. Některé ryby se pohybují desítky až stovky kilometrů za desetiletí.

Ale ne všechny druhy se s tím dokážou vyrovnat.
Během posledních tří desetiletí, kdy se planeta oteplovala, se frekvence bělení korálů zvýšila trojnásobně. V západní Austrálii byly rozsáhlé oblasti chaluhového lesa vyhlazeny během mořské vlny veder. V jižním oceánu bylo postupné oteplování spojeno s úbytkem krilu, přičemž populace mnoha mořských ptáků a tuleňů také klesala.

Oteplování oceánů pohání řetězec dopadů, které jsou spojeny s lidskou společností. Komunity, které se při každodenní obživě spoléhají na oceán – obvykle nejchudší pobřežní národy – pravděpodobně utrpí největší ztráty. Oceánský rybolov, cestovní ruch, akvakultura, řízení pobřežních rizik a zajišťování potravin jsou ohroženy oteplováním oceánů v kombinaci s nadměrným rybolovem a růstem populace.

Oceány na křižovatce

Zpráva doporučuje řadu opatření k řešení těchto dopadů, včetně zmírnění emisí CO2, posílení chráněných mořských oblastí a ochrany volného moře a mořského dna oceánů podle mořského práva a rozšířením Úmluvy o světovém dědictví.

Účastníci probíhajícího světového kongresu ochrany přírody IUCN v Honolulu na Havaji pracují na řešení některých z těchto výzev.
Tento týden budou stovky delegátů hlasovat o návrhu na zvýšení pokrytí chráněných mořských oblastí pro účinnou ochranu mořské biologické rozmanitosti. Nedaleko místa, kde se scházejí, byla minulý týden rozšířena námořní národní památka Papahānaumokuākea u pobřeží Havaje, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, aby vznikla největší mořská rezervace na světě.

„Hluboce doufám, že Papahānaumokuākea Marine National Monument si toto označení dlouho neuchová, že někdo jiný vykročí a ochrání ještě více“ – ministryně vnitra USA Sally Jewellová při zahájení kongresu IUCN.

Další návrh, o kterém se bude hlasovat na kongresu IUCN, se zabývá pokrokem v ochraně a udržitelném využívání biologické rozmanitosti na volném moři, které tvoří dvě třetiny světových oceánů.

Hlasovat se bude také o návrhu na dosažení reprezentativních systémů chráněných oblastí v Antarktidě a jižním oceánu.



Očekává se také, že Kongres rozhodne o návrzích zabývajících se regionálními přístupy k řešení globálního problému mořského odpadu a o ochraně mořských a pobřežních stanovišť před těžebním odpadem. Vzhledem k tomu, že oceány hrají důležitou roli při změně klimatu, jiný návrh navrhuje vzít v klimatickém režimu větší ohled na oceán.

CO SI Z TOHOTO ČLÁNKU ODVĚTŘIT:

  • Zpráva doporučuje řadu opatření k řešení těchto dopadů, včetně zmírnění emisí CO2, posílení chráněných mořských oblastí a ochrany volného moře a mořského dna oceánů podle mořského práva a rozšířením Úmluvy o světovém dědictví.
  • The resulting ocean warming and acidification have added to other pressures on marine life, such as pollution and over-fishing, and the populations of many species are shrinking or shifting in response.
  • The Congress is also expected to decide on motions dealing with regional approaches to tackling the global problem of marine litter, and on the protection of marine and coastal habitats from mining waste.

<

O autorovi

Juergen T Steinmetz

Juergen Thomas Steinmetz nepřetržitě pracoval v cestovním a turistickém průmyslu od svých teenagerů v Německu (1977).
On našel eTurboNews v roce 1999 jako první online zpravodaj pro světový cestovní ruch.

Sdílet s...