Jak připomíná Společné prohlášení o letectví a cestovním ruchu: ruku v ruce pro udržitelnost, podepsané 18. března 2013, a v Medellínském prohlášení o cestovním ruchu a letecké dopravě pro rozvoj, přijatém dne 14. září 2015 Mezinárodní organizací pro civilní letectví ( ICAO) a Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), letecká doprava a cestovní ruch jsou hlavními přispěvateli ke globální ekonomické prosperitě a vytvářejí četné sociálně-ekonomické výhody a vedlejší produkty. Zvýšená konektivita, kterou poskytuje letecká doprava, je jádrem rozvoje cestovního ruchu a vede k dalším investicím v obou sektorech. Vytváří zdravý cyklus hospodářského rozvoje v těch zemích a regionech, které stanoví vhodné plánovací a investiční závazky.
V roce 2017 překročilo mezinárodní hranice rekordních 1.3 miliardy turistů, z nichž přibližně 55 procent přiletělo na místo určení letecky. Ve stejném roce přepravily letecké společnosti po celém světě přibližně 4.1 miliardy cestujících a 7.7 bilionů osobokilometrů (RPK). Očekává se, že celkový počet mezinárodních turistů dosáhne do roku 1.8 2030 miliardy, zatímco objem leteckého provozu se v příštích 15 letech zdvojnásobí.
Symbiotický vztah mezi letectvím a cestovním ruchem se na globální úrovni odráží v příslušných mandátech ICAO a UNWTO. ICAO stanovuje normy a politiky pro bezpečnost letectví, bezpečnost, účinnost, ochranu životního prostředí a ekonomický rozvoj letecké dopravy. UNWTO propaguje odpovědný, udržitelný a univerzálně dostupný cestovní ruch jako hnací sílu hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, nabízí vedení a podporu odvětví při prosazování znalostí a politik cestovního ruchu po celém světě.
Výhody cestovního ruchu a letecké dopravy
Cestovní ruch se stal jedním z nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví na světě. Je to odvětví, které představuje jedno z každých 10 pracovních míst a přispívá 10% k světovému HDP (hrubému domácímu produktu). Zejména pro nejméně rozvinuté země (LDC), vnitrozemské rozvojové země (LLDC) a malé ostrovní rozvojové státy (SIDS) je cestovní ruch často jednou z hlavních ekonomických aktivit, které díky své poloze ve spojení s výjimečnými přírodními a kulturními zdroji tyto země mít silnou konkurenční výhodu.
Cestovní ruch má také schopnost generovat značné množství devizových příjmů, podněcovat investice do infrastruktury, posilovat konkurenci a stimulovat další ekonomická odvětví. Navíc se všeobecně uznává, že velká část devizových příjmů stéká po různých skupinách dané společnosti. Pokud je cestovní ruch řízen se silným zaměřením na zmírňování chudoby, může mít také silný pozitivní dopad na snižování úrovně chudoby prostřednictvím zaměstnávání místních lidí v podnicích cestovního ruchu, zboží a služeb poskytovaných turistům nebo chodu malých a komunitních podniků Turismus je proto mnohými odborníky široce považován za nejschopnější a nejudržitelnější alternativu k podpoře širokého ekonomického rozvoje v mnoha zemích.
Letectví poskytuje jedinou rychlou celosvětovou dopravní síť, která je nezbytná pro globální podnikání a následně pro cestování a cestovní ruch s vysokými příjmy. Silná a cenově dostupná globální síť letecké dopravy překračuje kontinenty, výrazně rozšiřuje místní přístup k zahraničním dodávkám a trhům, poskytuje neocenitelné příležitosti pro kulturní a sociální výměnu a posiluje schopnosti nouzových a humanitárních reakcí během krizí a mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví.
Letecká doprava vytváří hospodářský růst, vytváří pracovní místa a usnadňuje mezinárodní obchod a cestovní ruch. Celkový ekonomický dopad leteckého průmyslu je přibližně 3.5 procenta světového HDP, 2.7 bilionu USD, což podporuje 62.7 milionů pracovních míst po celém světě. Prostřednictvím synergického vztahu podporuje letectví více než 36 milionů pracovních míst v odvětví cestovního ruchu a přispívá ročně zhruba 892 miliard USD k celosvětovému HDP. Předpokládá se, že HDP související s cestovním ruchem v příštích 4.0 desetiletích poroste o 30% ročně, ve srovnání s 2.7% odhadovaným růstem globálního HDP.
Jak odvětví cestovního ruchu, tak letecká doprava přímo a nepřímo přispívají k dosažení cílů Organizace spojených národů „Transformujeme náš svět: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cílů udržitelného rozvoje“. Například SDG Target 8.9 vyzývá vlády, aby do roku 2030 navrhly a provedly politiky na podporu udržitelného cestovního ruchu, který vytvoří pracovní místa a podpoří místní kulturu a produkty. SDG 12b na druhé straně zdůrazňuje potřebu neustále sledovat a hodnotit dopad cestovního ruchu na komunity.
Výzvy v Africe
Afrika má nepochybně obrovský potenciál růstu cestovního ruchu a letecké dopravy, který zůstává nevyužit. Ačkoli jsou některé africké státy příliš malé nebo vzdálené na to, aby dosáhly strukturální transformace prostřednictvím industrializace (tj. Dosažení vyšší úrovně přidané hodnoty ve výrobě), mají značný nevyužitý potenciál a příležitosti v oblasti přírodního a kulturního cestovního ruchu v oblasti obchodu se službami leteckou dopravou. Kontinent, s jeho vybavením přírodními zdroji a jeho autenticitou a originalitou jako destinace, má dobrou pozici, aby sklízel větší hodnotu z turistických aktivit.
Tento potenciál se však ještě musí promítnout do skutečného růstu cestovního ruchu a leteckého provozu. Regionu se dosud nepodařilo dosáhnout přístupu na světový trh v rozsahu, který by umožnil, aby cestovní ruch a letecká doprava byly účinnými silami rozvoje, odpovídající jejich uznávaným potenciálům. Počet turistů, kteří přicházejí do Afriky, zejména letecky, je stále relativně nízký ve srovnání s ostatními regiony světa. Počet příjezdů mezinárodních turistů vyjádřený v procentech populace v Africe je 5.4 příjezdů na 100 obyvatel, ve srovnání s 14.7 na 100 obyvatel na celém světě, nebo 59.2 na 100 v Evropě2.
Vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu v Africe je vysoce závislé na letecké dopravě3 a dostupnost služeb letecké dopravy je ve srovnání s ostatními částmi světa omezená, utrpěl růst cestovního ruchu v důsledku omezení letecké dopravy. Většina letišť v afrických státech, zejména LDC, LLDC a SIDS, přijímá pouze omezený počet letů týdně; náklady na leteckou dopravu se rovněž považují za nepřiměřeně vysoké jak u letů v rámci Afriky, tak u mezinárodních letů do az Afriky. O africkou populaci, která představuje asi 15 procent světové populace, se starají pouze asi 4 procenta všech plánovaných sedadel leteckých služeb na světě, ve srovnání s 27 procenty v Evropě, která má 11 procent populace svět.
Nejistota ohledně pokračování leteckých služeb by mohla mít nepříznivý dopad na příchozí investice cestovního ruchu a příležitost pro příchozí cestovní ruch, a skutečná ztráta služby by tedy mohla mít mnohem vyšší náklady. Bez spolehlivých a atraktivních leteckých služeb a harmonizované politiky v oblasti letectví a cestovního ruchu nelze jednoduše dosáhnout výhod leteckého a cestovního ruchu nebo je přinejmenším omezit.
