COVID-19 a změna klimatu: Budování odolnosti v Africe

Vzhledem k tomu, že se koná Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) COP27, existuje naděje, že „Africká COP“ zmobilizuje finanční prostředky a akce potřebné pro Afriku odolnou vůči klimatu.

Farmářka Ndaula Liwela z osady Machita v provincii Zambezi v Namibii ukazuje na roztroušené květy stromu baobab ležící na suché zemi poblíž její usedlosti. "Letos bude ovoce malé a málo," říká, přestože ikonický strom je známý svou schopností uchovávat vodu a prospívat v suchých podmínkách. Je to několik týdnů poté, co by normálně zasadila plodiny, „ale přestali jsme orat, když jsme viděli, že se mraky ani nezačínají stavět“.

Vzhledem k tomu, že ve dnech 27. až 6. listopadu 18 se v egyptském Sharm el-Sheikhu koná Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) COP2022, existuje naděje, že „Africká COP“ zmobilizuje finanční prostředky a akce potřebné pro klima odolnou Afriku, ale pro Liwelu, jejíž bezprostřední starostí je, jak uživit svou rodinu tváří v tvář stále nejistější budoucnosti, to znamená velmi málo.

Její domov v nejsevernější provincii Namibie leží v Kavango Zambezi Transfrontier Conservation Area (KAZA), přeshraničním parku pro pět zemí vytvořeném za účelem ochrany biologické rozmanitosti a zároveň podpory lidí, kteří žijí v krajině. Není daleko od řeky Zambezi, ale je zde nedostatek vody. Každý rok si Liwela doplňuje své živobytí sklizní baobabu a dalších divokých plodů, ale letos se zdá, že i tato divoká spíž ji pravděpodobně zklame.

Mnoho částí Afriky je stále více postiženo rostoucím obdobím sucha a obdobími dešťů, které přicházejí později. Extrémní události, jako je sucho, jsou stále četnější a závažnější.

„Příběh Liwely není jedinečný. Za poslední rok jsme vedli rozhovory s farmáři, rybáři, sběrači trávy a mnoha dalšími, kteří v tomto regionu spoléhají na přírodní zdroje. Zaznamenali dopady měnících se vzorců počasí na jejich schopnost udržet se. To je činí zranitelnými nejen vůči dopadům změny klimatu, ale také vůči dalším šokům, jako je pandemie COVID-19,“ říká Sigrid Nyambe z WWF Namibia. Spolupracuje s komunitami v tomto regionu na shromažďování údajů o dopadech změny klimatu na komunity v rámci programu WWF Climate Crowd. Tyto informace informují o pilotních projektech, které mají pomoci venkovským komunitám přizpůsobit se změnám, které zažívají, a zároveň snížit tlak na biologickou rozmanitost.

Poslední zpráva pracovní skupiny II IPCC o dopadech, přizpůsobení a zranitelnosti ukazuje, že mnohá klimatická rizika jsou větší, než se dříve předpokládalo, zejména pro zranitelné africké země. Mnoho zemí zahrnulo řešení založená na přírodě jako součást svých národních plánů přizpůsobení se změně klimatu, ale potřebují finanční a technickou podporu pro opatření na místní úrovni.

Náměstek výkonného tajemníka OSN pro změnu klimatu Ovais Sarmad v projevu na Fóru o financích pro řešení založená na přírodě, pořádaném Stálým finančním výborem UNFCCC, řekl: „Čelíme dvojité krizi změny klimatu a přírody. Obojí je nerozlučně spjato. Vzájemná, propletená destrukce je den ode dne horší. Pokud jsou příroda a změna klimatu propojeny, je logické, že řešení založená na přírodě leží v jádru řešení obou.“

Přesto podle Inger Andersen, výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí, v nedávném článku pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, „jen asi 133 miliard dolarů směřuje do řešení založených na přírodě a investice se musí do roku 2030 ztrojnásobit. abychom splnili cíle v oblasti klimatu, přírody a půdní neutrality.“

„V posledních několika letech jsme byli svědky prolínání dvou krizí, změny klimatu a globální pandemie. Oba mají nejtěžší dopad na nejzranitelnější komunity a ovlivňují to, jak lidé interagují se svými přírodními zdroji,“ říká ředitel WWF pro klima, komunity a divokou zvěř Nikhil Advani. Například v Namibii změna klimatu a pandemie zvýšily neudržitelné využívání přírodních zdrojů, říká Advani, který také provozuje platformu African Nature-Based Tourism Platform. Tento projekt byl zahájen v roce 2021 s cílem propojit sponzory s komunitami zapojenými do turistiky založené na přírodě v 11 zemích východní a jižní Afriky, což pomáhá identifikovat nejvíce postižené komunity a podniky a jejich nejnaléhavější potřeby.

Více než polovina Namibijců dotazovaných v letech 2021–2022 pro projekt Climate Crowd uvedla přímé dopady na místní divokou zvěř, včetně vysoké úmrtnosti a migrace divoké zvěře do jiných oblastí, kde je hojnější voda a jídlo. Padesát osm procent respondentů uvedlo, že plodiny v posledních letech selhaly nebo produkovaly velmi málo, a 62 % zaznamenalo pokles zdraví hospodářských zvířat. Asi tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že ubývá i sezónně sklizených lesních plodů. A jak je stále obtížnější najít přírodní zdroje, stále více lidí a jejich dobytka se dostává do konfliktu s volně žijícími zvířaty.

"Údaje, které jsme shromáždili, ukazují, že se musíme více zaměřit na adaptační úsilí, které chrání lidi, kteří jsou nejzranitelnější," řekl. V rámci KAZA existují příklady a příležitosti pro budování odolnosti prostřednictvím iniciativ, které jsou také strategiemi pro přizpůsobení se klimatu. Tyto praktické pilotní projekty slučitelné s přírodou, které se realizují prostřednictvím Climate Crowd, často čerpají z řešení formovaných tradičními, domorodými a místními znalostmi a postupy komunity.

Včelařství je ekologicky šetrné a potenciálně lukrativní doplňkové odvětví, které pomáhá komunitám vyrovnat se s nepředvídatelnými výnosy plodin. Mládež v těchto komunitách je často nezaměstnaná a nemá přístup k činnostem vytvářejícím příjmy, protože zemědělství živené deštěm upadá. V Namibii jeden takový projekt zahrnuje školení mládeže z vesnic Muyako, Omega 3 a Luitcikxom v národním parku Bwabwata ve včelařství. David Mushavanga, místní včelař s více než 16letými zkušenostmi, bude projekt realizovat ve spolupráci s WWF Climate Crowd a ministerstvem životního prostředí, lesnictví a cestovního ruchu.

Další projekty realizované v Namibii se zaměří na zvýšení bezpečnosti vody prostřednictvím sběru dešťové vody a solárních vrtů, klimaticky chytrého zemědělství, instalace čistých sporáků a dalších alternativních způsobů obživy, jako je řemeslná výroba.

„Climate Crowd je iniciativa řízená komunitou zdola nahoru. Je důležité podporovat projekty, nad nimiž má komunita pocit vlastnictví. Tyto projekty jim mohou pomoci vybudovat odolnost vůči mnoha šokům a stresorům. Ekologické mimořádné události, jako je změna klimatu, by mohly způsobit sociální a ekonomické škody mnohem větší než ty, které způsobil COVID-19,“ říká Advani.

Prostřednictvím Climate Crowd a African Nature-Based Tourism Platform spolupracuje WWF s komunitními organizacemi pro správu přírodních zdrojů v několika dalších zemích východní a jižní Afriky, aby poskytla finanční prostředky a technickou podporu pro řešení, která chrání přírodní ekosystémy a jsou přínosem pro lidi a zároveň budují odolnost vůči budoucnosti. šoky a stresory.

Například v Malawi, nedávno financovaný projekt vedený partnerem Africké přírodovědné turistické platformy KAWICCODA, podporuje rozšiřování aktivit alternativního živobytí šetrných k ochraně přírody v pětikilometrovém pásu kolem národního parku Kasungu.

„Klimatická krize i pandemie ohrožují blaho lidí i přírody, a proto naléhavě potřebujeme pilotovat projekty, které učiní lidi a přírodu odolnějšími. Z těchto iniciativ vedených na místní úrovni se můžeme poučit. A pak je můžeme škálovat,“ říká Advani.

Autor: Dianne Tipping-Woods