Je Katar důvodem nové krize v oblasti Perského zálivu?

Qatar Airways, Saudia, Etihad, Gulf Air, Egypt Air a Emirates provozují časté lety do katarského Dauhá. Bude pokračovat cestování do az Kataru do Saúdské Arábie, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů nebo Egypta?

Před rokem, Qatar Airways obnovily lety do Rijádu.

Uplynuly dva roky od dohody AlUla, která ukončila čtyřletý bojkot Kataru ze strany Saúdské Arábie, Egypta, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Vztahy mezi zeměmi, zejména Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty, však nebyly obnoveny.

Odborníci předpovídali, že po skončení mistrovství světa minulý měsíc dojde k návratu ke konfrontaci mezi Katarem a čtyřmi bojkotovými zeměmi, protože dohoda byla považována za příměří, které má zajistit úspěch celosvětové akce v Dauhá.

Projekt AlUla Prohlášení, dohoda o usmíření oznámená kuvajtským ministrem zahraničí Sheikh Ahmed Nasser Al-Mohammed Al-Ahmed Al-Jaber Al-Sabah 4. ledna 2021, označující konec diplomatické krize s Katarem, byla podepsána vůdci Perského zálivu na severu Saúdské Arábie. Arabské město AlUla 5. ledna 2021.

Dohoda AlUla měla ukončit krizi v Perském zálivu, která začala 5. června 2017, kdy Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty a Bahrajn vyhlásily komplexní bojkot Kataru, včetně stažení všech diplomatických misí a uzavření pozemních, námořních a vzdušné hranice pro letadla a katarské občany; stejně jako nepovolení Katarům navštívit tyto země, pokud nemají zvláštní povolení, a zastavení všech obchodních, kulturních a osobních transakcí. Mezitím zůstala zachována úzká bezpečnostní koordinace.

Státy Perského zálivu tehdy bojkot odůvodňovaly obviněním Kataru z podpory terorismu, útočiště členů Muslimského bratrstva, povolení vstupu cizích vojenských sil na jeho území a pokračování vztahů s Íránem.

Kromě toho státy poukázaly na to, co uvedly, že jde o kroky Kataru proti zájmům bojkotujících zemí, podporu Kataru pro hnutí v Perském zálivu a egyptské převraty a další obvinění.

Bojkotující země pak stanovily 13 podmínek pro usmíření s Katarem, z nichž nejvýraznější bylo, že omezí své diplomatické vztahy s Íránem, vyloučí jakoukoli složku Revolučních gard přítomných na svém území a nevyvíjí s Íránem žádnou obchodní činnost, která by byla v rozporu americké sankce.

Další podmínky zahrnovaly: uzavření turecké vojenské základny v Dauhá; bednění Al-Džazíry, která je obviněna z vyvolávání nepokojů v regionu; přestat zasahovat do vnitřních a vnějších záležitostí čtyř zemí; zastavení naturalizace občanů těchto zemí; vyhoštění těch, kteří již byli naturalizováni; a předání hledaných osob obviněných z případů terorismu, které pobývají v Kataru.

Podmínky také zahrnovaly zdržení se podpory nebo financování sdružení a organizací, které tyto čtyři země a Spojené státy klasifikovaly jako teroristické, a přerušení vztahů Dauhá s Muslimským bratrstvem, Hizballáhem, al-Káidou a Islámským státem.

Dohoda AlUla však přímo neřešila 13 podmínek a signatáři neupřesnili, zda Katar podmínky splnil nebo zda bylo od požadavků upuštěno. 

Podle dohody AlUla měla proběhnout jednání mezi Katarem a každou ze čtyř bojkotujících zemí samostatně do jednoho roku od podpisu dohody o ukončení sporů mezi nimi a obnovení diplomatických, obchodních a jiných vztahů.

Během dvou let od podpisu dohody nedošlo k žádnému prohlášení o jednání mezi Katarem a čtyřmi bojkotujícími zeměmi.

Některé návštěvy však byly: Katarský emír, šejk Tamim Al Thani, navštívil Egypt, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty; a egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi, saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán a prezident Spojených arabských emirátů Mohammed bin Zayed Al Nahyan podnikli návštěvy Kataru.

Bahrajn zůstal stranou, ačkoli jeho ministr zahraničí Dr. Abdul Latif Al-Zayani oznámil, že země kontaktovala Katar, aby stanovila datum jednání, ale uvedl, že ten podle prohlášení neodpověděl. Na žádné straně nebyly žádné návštěvy.

Objevila se však fotografie, na které je král Bahrajnu Hamad bin Isa Al Khalifa spolu s katarským emírem na okraji summitu pro bezpečnost a rozvoj v Džiddě, který se konal v Saúdské Arábii za přítomnosti amerického prezidenta Joe Bidena 16. července , 2022.

Katar zase oficiálně ani neoficiálně nereagoval na žádné z prohlášení Bahrajnu a média o osudu vztahů mezi Katarem a Bahrajnem neinformovala.

Katar jmenoval velvyslance v Saúdské Arábii a Egyptě a obě země vyslaly velvyslance do Dauhá.

Dva roky po dohodě jsou však katarské ambasády stále uzavřeny jak v Bahrajnu, tak ve Spojených arabských emirátech a nebyli jmenováni žádní velvyslanci, stejně jako ambasády Bahrajnu a Spojených arabských emirátů zůstávají uzavřeny v Dauhá.

Zdroj z generálního sekretariátu Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) řekl The Media Line: „Mezi Bahrajnem a Katarem neproběhla žádná jednání. Nekonalo se vůbec žádné zasedání."

Zdroj dodal: „Mezi Katarem a Spojenými arabskými emiráty také proběhla omezená jednání, která k ničemu nevedla. Katar se plně soustředil na organizaci mistrovství světa, ale jednání se Saúdskou Arábií a Egyptem probíhala podle potřeby.

Zdroj také uvedl, že mezi Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem bylo „mnoho zpráv a nevyřešených záležitostí“ a že generální sekretariát GCC tyto záležitosti sleduje.

Zdroj se odmítl zabývat 13 podmínkami stanovenými bojkotujícími zeměmi a tím, zda Katar souhlasil s jejich implementací, ale potvrdil, že „nebylo dosaženo úplné dohody“.

Zdroj poukázal na to, že během posledního summitu v Perském zálivu, který se konal během návštěvy čínského prezidenta v Saúdské Arábii, se nemluvilo o osudu dohody AlUla a o tom, zda většina jejích ustanovení byla či nebyla implementována, a že summit se omezil na obecné otázky a ty, které se týkaly návštěvy čínského prezidenta a vztahů Perského zálivu s Čínou.

Mezi spornými otázkami mezi bojkotujícími zeměmi a Katarem je i otázka udělení katarské národnosti rodinám ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Tyto země obviňují Dauhá, že nabízí katarské občanství lidem, kteří v jejich zemích zastávají politické nebo vojenské funkce nebo jsou spojeni s těmi, kdo mají blízko k moci.

Mezi 13 podmínkami, které dal Dauhá v roce 2017, státy Perského zálivu požadovaly návrat těchto rodin do jejich zemí původu, což se nestalo, zatímco Katar pokračuje ve své kampani za přilákání dětí těchto rodin do Dauhá.

Ibrahim Al-Rumaihi, bahrajnský státní příslušník, se před několika lety přestěhoval se svou rodinou do Dauhá. "Můj otec pracoval v Bahrajnu na vojenské službě a vydělával plat asi 2,000 5,300 bahrajnských dinárů (80,000 21,000 dolarů), ale jeho bratranec v Kataru pracuje ve stejném oboru a dostává plat XNUMX XNUMX katarských rijálů (asi XNUMX XNUMX dolarů)," řekl. řekl The Media Line.

„V Kataru máme mnoho příbuzných. Dostali jsme nabídku přestěhovat se do Dauhá výměnou za to, že můj otec dostane plat více než 100,000 26,500 katarských rijálů (1,000 XNUMX dolarů) a získá katarské občanství, navíc k obytnému pozemku o rozloze XNUMX XNUMX metrů čtverečních a grant na stavbu tohoto pozemku, " přidal.

"Toto je nabídka, kterou si nesmíte nechat ujít," řekl. "Je mnoho těch, kteří dostali podobné nabídky, a nabídky stále pokračují."

Muslimské bratrstvo, které čtyři země – Saúdská Arábie, Egypt, Emiráty a Bahrajn – klasifikovaly jako teroristickou organizaci, stále působí mimo katarské hlavní město. Země požadovaly vyhoštění svých členů z Dauhá.

Vůdce Bratrstva, duchovní Yusuf al-Qaradawi, zemřel v září 2022 v Dauhá.

"Nemohu se vrátit do Egypta, ale naše aktivity v Dauhá nebyly nijak omezeny," řekl agentuře The Media Line Khaled S, egyptský občan, který patří k Muslimskému bratrstvu a žije v Kataru. „Cítíme se tu bezpečně. Nikdo nás nežádal, abychom odešli nebo omezili naše aktivity. Můj otec je uvězněn v Egyptě."

Dodal: "Některým členům skupiny nabídli katarskou národnost, ale já mám národnost západní země a nepotřebuji arabskou národnost."

Abdulaziz Al-Enezi, saúdskoarabský politický analytik, řekl The Media Line, že po dohodě AlUla „mnozí očekávali, že Katar přestane financovat kampaně namířené proti Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, Bahrajnu a Egyptu, ale nestalo se tak“.

„Belgický soudní dvůr potvrdil existenci katarského financování organizací pro lidská práva v čele s Italem Antoniem Panzierim, který se navzdory dohodě AlUla pokusil katarskými příkazy zorganizovat mnoho aktivit proti Saúdské Arábii a požadoval přijetí opatření proti Saúdské Arábii. vedení v případu Jamal Khashoggi,“ řekl.

„Paneziri také zaútočil na Egypt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Saúdskou Arábii a podpořil mnoho opozičních osobností nebo osob obviněných z terorismu v těchto zemích,“ dodal.

Katar podle Al-Enezi nereagoval na žádnou ze 13 podmínek. "To, co se stalo, je pouze dočasné příměří pro úspěch organizace mistrovství světa ve fotbale a Dauhá se vrátí k praktikám, které více poškozují zájmy Perského zálivu," prohlásil.

K Egyptu Al-Enezi řekl: „Zdá se, že Katar se snaží získat oporu v Egyptě, aby obnovil podporu Muslimského bratrstva, které je v nejslabším stavu. V Egyptě jsou katarské investice."

Junaid Al-Shammari, saúdskoarabský politický analytik, řekl, že „měkká válka Kataru proti státům Perského zálivu se vrátí se silou. Dohoda AlUla byla jen příměří. Katar stále podporuje teroristické skupiny a na jeho území jsou kromě tureckých sil stále íránské revoluční gardy.

„Al-Džazíra také nezastavila svou nepřátelskou aktivitu vůči čtyřem zemím, ale po skončení mistrovství světa se zvýšila,“ dodal.

Řekl také, že: „Katar se také stále snaží nalákat některé původní rodiny ze Zálivu, aby přišly do jejich zemí a získaly katarskou národnost a spoustu peněz výměnou za to, že opustí své země původu a napadnou je.“ Dodal, že „ačkoli kmen Al-Murrah v Kataru trpí a jeho situace nebyla napravena, Katar pokračuje v pokusech přilákat rodiny ze Zálivu, z nichž mnohé pracují na citlivých pozicích ve svých zemích, ať už jde o politické, bezpečnostní, vojenské nebo jiné pozice."

Sufian Samarrai, irácký politik a předseda webové stránky Baghdad Post, zveřejnil zprávy a tweety, které varují, že „dalším nebezpečím“ je dohoda mezi Katarem a Íránem, která umožňuje rozmístění všech íránských vojenských námořních sektorů na vzdálenost 5 km od Bahrajnu.

Katarský novinář Salem Al-Mohannadi řekl The Media Line, že Katar ve sporu o Perský záliv „vyhrál“. „Nevzdala se žádné ze svých zásad ani nereagovala na nespravedlivé podmínky stanovené bojkotujícími zeměmi,“ řekl.

„Dohoda AlUla nebyla vůbec katarským ústupkem. Země, které začaly bojkot, jsou ty, které přišly k rozumu,“ řekl a dodal: „Nyní Katar neobnoví své vztahy s žádnou zemí jinak než podle svých podmínek.

Politika Kataru je jasná, hledá své zájmy a uspěl v této politice, z níž se stala skvělá země a důležitý hráč světové politiky.“

„Katar také podporuje svobody, a pokud jde o země, které nás bojkotovaly, velmi urazily Katar a vsadily na to, že Katar neuspořádá mistrovství světa, což se nestalo,“ pokračoval Al-Mohannadi.

"Katar nemůže zapomenout na urážku, a pokud jde o různé země, které se pokoušejí vnutit Kataru svůj diktát, Dauhá mu nedovolí, aby mu uložil své podmínky, a proto zatím nedošlo k žádnému usmíření s Bahrajnem," prohlásil. .

„Po mistrovství světa se nic nestane. Věci budou pokračovat v zájmu Kataru, protože vypracoval jasnou politiku a dokonce i jeho vztahy – ať už s Íránem, Tureckem nebo jinými zeměmi – jsou v zájmu regionu. Nesmíme myslet na konflikt, ale na dialog.“

Zdůraznil, že „Katar nyní nepotřebuje žádnou jinou zemi. Během blokády uvalené těmito čtyřmi zeměmi Katar stanovil všechny své problémy, jako je potravinová bezpečnost, diplomatické záležitosti a další, a nyní nepotřebuje žádnou zemi Perského zálivu.