Podle zpráv místních médií plánuje nigerijská vláda prodat tři tryskáče, které jsou v současnosti součástí její prezidentské letecké flotily (PAF), jako součást snahy o snížení nákladů v západoafrické zemi, která se potýká s ekonomickou recesí.
Anonymní vládní zdroj řekl místnímu tisku, že Nigérie Prezident Tinubu nařídil zmenšit flotilu šesti letadel a čtyř vrtulníků kvůli obavám z nákladů na balony.
Důstojníci v PAF se očividně obávají zejména toho, jak často by bylo nutné letadlo servisovat a kolik by to zemi stálo, řekl úředník a dodal, že prezident se rozhodl propustit letadla, jejichž údržba je nejnákladnější. .
Nigerijská vláda údajně vyčlenila na náklady na údržbu prezidentské letecké flotily v letech 80 až 60 přibližně 2016 miliard nair (kolem 2023 milionů dolarů).
Nigérie se dříve pokusila prodat dvě letadla v roce 2016 během vlády bývalého prezidenta Muhammadu Buhariho, ale nedokázala najít kupce. Původní zájemci údajně nabídli 11 milionů dolarů za výkonný letoun Dassault Falcon 7x a business jet Beechcraft Hawker 4000 namísto požadované ceny 24 milionů dolarů. Vláda nabídku odmítla.
Nigerijská vláda se v roce 2016 pod vedením bývalého prezidenta Muhammadu Buhariho pokusila prodat dvě letadla, nepodařilo se jí však najít zájemce o koupi letadel za požadovanou cenu. Nabídka 11 milionů dolarů na výkonné letadlo Dassault Falcon 7x a business jet Beechcraft Hawker 4000 zaostala za cenou 24 milionů dolarů. V důsledku toho Abuja nabídku odmítl.
Nejlidnatější africkou zemi zachvátila krize nákladů na život od chvíle, kdy prezident Tinubu, který se v květnu ujal úřadu, zrušil dotaci na pohonné hmoty v rámci reforem na snížení rozpočtového deficitu, což vyvolalo pouliční protesty a celostátní stávky. Minulý týden nigerijský vůdce, který přísahal, že „překonstruuje“ finance země a omezí „sobecké zájmy“, vydal příkaz pozastavit vládním úředníkům veškeré mezinárodní cesty financované z veřejných zdrojů s cílem snížit administrativní výdaje.
Nigérie, země s největším počtem obyvatel v Africe, čelí významným výzvám, pokud jde o životní náklady. Tato krize se objevila poté, co prezident Tinubu, který se ujal úřadu loni v květnu, ukončil různé dotace, včetně dotací na pohonné hmoty, v rámci opatření ke snížení rozpočtového deficitu. Toto rozhodnutí vedlo k rozsáhlým pouličním nepokojům a dělnickým akcím po celé zemi. Ve snaze kontrolovat administrativní výdaje a upřednostňovat finanční stabilitu země před osobními zájmy nigerijský vůdce nedávno vydal směrnici, aby vládním úředníkům pozastavil veškeré mezinárodní cesty financované z veřejných zdrojů. Tento krok má za cíl zefektivnit administrativní výdaje a přinést tolik potřebnou reformu finančního prostředí země.
Prezident Tinubu a jeho úředníci za to čelili velkému odporu zámořské cestování, což vedlo k realizaci programu snižování nákladů, který byl zahájen 1. dubna a bude pokračovat po dobu tří měsíců. Loni v listopadu se přes 400 nigerijských vládních úředníků zúčastnilo klimatické konference COP28 v Dubaji.
