Spojené státy americké jsou podle nového průzkumu světových odborníků desátou nejnebezpečnější zemí na světě pro ženy, pokud jde o riziko sexuálního násilí, obtěžování a nucení k sexu.

USA byly jedinou západní zemí v první desítce, zatímco dalších devět zemí bylo v Africe, na Středním východě a v Asii, podle průzkumu Thomson Reuters Foundation, který provedlo 548 odborníků na ženskou problematiku po celém světě.

Agentura Reuters uvedla, že zařazení USA do první desítky bylo způsobeno hlavně hnutím #MeToo proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání, k němuž došlo poté, co zazněla řada obvinění proti hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi a dominuje titulkům celé měsíce. Ale ne každý přijímal americké pořadí, CBS jej označila za „pochybný“ seznam.

Na prvním místě v seznamu byla Indie, přičemž podle odborníků bylo nejvyšší riziko sexuálního násilí a hrozba nucení k otrocké práci. Na druhém a třetím místě se umístily Afghánistán a Sýrie, přičemž odborníci poukazovali na vysoké riziko znásilnění a zneužívání žen ve válkou zasažených zemích, následované Somálskem a Saúdskou Arábií.

Odborníci uvedli, že pozice Indie na špici průzkumu odráží skutečnost, že více než pět let po znásilnění a vraždě studentky v autobuse v Dillí nebylo učiněno dost pro řešení násilí páchaného na ženách.

Manjunath Gangadhara, úředník vlády státu Karnataka, uvedl, že Indie projevuje „naprostou pohrdavost a neúctu k ženám“ a že znásilnění, sexuální útoky, obtěžování a vraždění žen v indické společnosti zůstaly „nezmenšené“.

Indie byla také hodnocena jako nejnebezpečnější země pro ženy, pokud jde o obchodování s lidmi, sexuální otroctví, domácí otroctví a pro praktiky jako nucené sňatky a ukamenování.

Pokud jde o Saúdskou Arábii, odborníci uznali, že v posledních letech bylo dosaženo pokroku, ale uvedli, že je stále třeba udělat obrovské množství, s odvoláním na zákony, které vyžadují, aby ženy měly na veřejnosti mužského poručníka, a zákony, které ženám brání získat cestovní pas, cestování nebo někdy dokonce nesmělo pracovat.

Průzkum byl proveden online, telefonicky i osobně a byl rovnoměrně rozložen mezi odborníky v Evropě, Africe, Americe, jihovýchodní Asii, jižní Asii a Tichomoří. Mezi respondenty byli tvůrci politik, pracovníci nevládních organizací, akademici, humanitární pracovníci a další odborníci.