Po poněkud chaotické jízdě vlakem a autobusem jsme se dostali z Lausanne do Lucernu. I když jsme nejprve zmeškali vlak kvůli taxikáři, který nás odvezl na špatné místo, udělali jsme z toho dobrodružství a já jsem byl hrdý, že jsem dokázal obstát v boji ve francouzštině!
Navzdory problémům s cestováním jsme se dostali do našeho hotelu vysoko nad Lucernským jezerem. Není pochyb o tom, že Švýcarsko je krásné i komplikované. Německá, francouzská a italská část země spolu téměř nekomunikují a policie má na policejní stanici překladatele, aby mohli komunikovat s ostatními částmi země. Na druhou stranu, scenérie je nádherná, služby bezvadné a ceny téměř všeho jsou tak vysoké, že šokují Brity a Francouze! Jediná dobrá věc je, že místní autobusová doprava je pro turisty zdarma.
Ve vlaku jsem tady viděl značky na Basilej. Pro většinu lidí je Basilej jednoduše název jiného švýcarského města, ale včera byl také Den nezávislosti Izraele a právě v Basileji se konal první sionistický kongres. Navštěvovali je idealisté, kteří se snažili přivést židovský národ domů, byli považováni za blízké šílencům. Dnes je jejich vize největším úspěchem dvacátého století. Tady ve Švýcarsku to všechno začalo. Kdybych nemohl být v Izraeli na Yom Ha'Atzmaut, tak tohle bylo druhé nejlepší.
Mnoho lidí nám říkalo, že ze tří měst, která jsme navštívili, je Lucern nejhezčí. Souhlasím, město je nádherné. Je zde směs klasické evropské architektury s těžkým nádechem jak vodní, tak horské. Budovy mohou být moderní, staré, ve stylu Art Deco nebo připomínající pohádku. Přestože je město plné turistů, včetně nás, Švýcaři jsou v ulicích introvertní, ale neuvěřitelně ochotní pomoci, jakmile se na ně obrátíte a dáte jim jasně najevo, že pomoc potřebujete.
Úsměvů tedy není mnoho, ale je zde velká ochota pomáhat cizím lidem, a jakmile se prolomí ledy, je tu velká osobní vřelost. Ceny restaurací jsou zde astronomické. Včera večer jsme našli úžasnou místní italskou restauraci, schovanou na okouzlujícím náměstí, kde i jednoduché jídlo téměř stálo za skandální ceny.
